Jak se to má s úvalským dluhem

Jak se to má s úvalským dluhem

Náš starosta našel i přes léto čas a rozepsal se trochu na téma financí města a jeho mnohokrát zmiňovaného zadlužení. Možná by mohlo být pro vás zajímavé si to přečíst. Třeba jen proto, abyste si pak mohli udělat vlastní nezávislý úsudek posouzením informací z více zdrojů.

Petr Borecký napsal na svém Facebookovém profilu:

Jak se to má s úvalským dluhem

Poznámka: vzhledem k obsahu je tohle příspěvek především pro mé sousedy z Úval …

„Vaše radnice akorát zadlužila město a navíc s pochybnými úvěry.“ S touto informací jsem se v poslední době setkal opakovaně, a tak se k tomu veřejně vyjádřím.

Vím, že mi vytýkáte, že píšu moc dlouhé a složité články, tak to zkusím co nejvíce zjednodušit.

1) Dluh města na konci volebního období (říjen 2018) bude činit 156 mil. Kč. Když jsme v roce 2014 přebírali radnici, činil dluh města 113 milionů Kč. Znamená to, že tato radnice navýšila dluh města o 43 milionů Kč

2) V tom samém období vzrostl majetek města z 1,157 mld. Kč na 1,39 mld. Kč, tedy o 230 milionů Kč.

3) Na každou 1,- Kč nového dluhu jsme tedy zvětšili majetek Úval o více než další 4,- Kč

4) Nový úvěr je sjednán u Komerční banky na 20 let a jeho úročení je ve výši 1,2% p.a. fixně po celou dobu trvání. Přitom průměrná výše inflace v roce 2017 činila 2,5% p.a. „Zisk“ pro Úvaly tedy jen v loňském roce činil 1,3% p.a. A jelikož inflace bude doprovázet naši ekonomiku i v příštích letech, bude tento „zisk“ i nadále růst.

5) Je pravda, že město neplní základní ukazatel zadluženosti podle zákona o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017, který říká, že zadluženost města nemá činit více než 60% z průměru jeho příjmů za poslední 4 roky. V případě Úval to bude ke konci volebního období 106%.

6) Přitom však průměrný měsíční hotovostní zůstatek rozpočtu města činí mezi 25 – 30 mil. Kč.

7) Hodnota rychle zpeněžitelného majetku města (pozemky, budovy – (mimo školy, úřad, školky), byty) činí cca 230 mil. Kč, tedy 143% z aktuálního dluhu. Tím se vůbec nebavíme o hodnotě vodohospodářské infrastruktury (vysoko přes půl miliardy Kč) nebo Technických služeb (přes 50 milionů Kč).

Je dluh města neúnosný a zadusí rozvoj města na další roky, jak je nám předhazováno?
Nemyslím si to. Proč?

1) Do roku 2016 byl ve vztahu k obcím používán ukazatel tzv. dluhové služby. Lidově řečeno, kolik % ze svých stabilních příjmů musela obec věnovat na splácení dluhu. Za obecně přijatelnou výši byla považována hranice cca 15%, za kritickou 30%. V Úvalech se pohybujeme a do roku 2024 budeme pohybovat na hranici 16,4%. Od 31. ledna 2024 klesneme na hranici cca 5%.

A jak se to má s tím ukazatelem zadluženosti? Zákon o rozpočtové odpovědnosti byl již v době přijetí kritizován s tím, že se jedná jen o reakci na řeckou krizi a ve svém důsledku znemožní obcím realizovat projekty, ke kterým je zároveň stát svými zákony nutí (investice do kanalizace a čističek, do škol atd.). Tento zákon totiž sleduje jen to, jak má obec velký dluh, ale už vůbec ne to, jak je ho schopna splácet. Jen pro příklad. Máte dvě stejně velké obce, jedna má dluh 100 mil. Kč, který může splácet 20 let, druhá má také dluh 100 mil. Kč, ale jen na 5 let. Rozdíl jistě vidíte, zákon o rozpočtové odpovědnosti však mezi nimi vůbec nerozlišuje a podle něj jsou na tom obě obce úplně stejně.

2) Celková výše dluhu bude poměrně rychle klesat – z částky cca 156 mil. v říjnu 2018 se dostaneme na částku 76 mil. Kč v roce 2024. Již v roce 2023 se tak dostaneme na hranici 60% zadlužení požadovaného zákonem o rozpočtové odpovědnosti.

3) I přes současnou výši dluhu bude pořád městu zbývat kolem 20 milionů Kč ročně na nezbytné opravy a další investice.
Ve výše uvedeném textu se ovšem bavíme pouze finančním dluhu, případně o hodnotě nového majetku města. Co se ovšem ve finančních výsledcích neprojevilo, to jsou peníze vynaložené na opravy a rekonstrukce stávajícího majetku města – jen namátkou: školka Kollárova, radnice na náměstí, objekt stavebního úřadu a policie v Riegrově, TESKO přístavba u základní školy, opravy mostů a ulic, oprava centra města, opravy vodohospodářské sítě (když jsme převzali vodovod do správy města, činily ztráty 45%, nyní jsme pod 15%).

Vyjednáváním s krajem a SŽDC jsme do města získali dalších cca 90 milionů Kč na investicích do uliční sítě.

Jinými slovy, razantně jsme odstraňovali vnitřní dluh Úval – tzn. chybějící služby, kvalitní veřejný prostor, místa ve školkách, propojovací cesty a chodníky, zeleň, nové elektronické informační služby pro občany atd.

Daní za to je nárůst dluhu finančního. To, co se realizovalo, moc jinak profinancovat nešlo a pokud někdo tvrdí opak, tak ať současně řekne, kde by na to vzal peníze jinak, než prodejem městského majetku.

Přesto je to pro mne přijatelná daň za to, že město Úvaly v posledních 4 letech udělalo obrovský civilizační skok kupředu.

Jestli je to přijatelná daň i pro Vás, to už je pouze na Vašem uvážení.

Pro ty, co mají rádi grafy, tak jeden přidávám …

Štítky: Finance města

Související příspěvky

Krásné vánoce & PF 2018

Krásné vánoce & PF 2018

Milé Úvalačky, milí Úvaláci, rádi bychom vám všem popřáli krásné vánoce a všechno nejlepší do roku 2018! Hlavně hodně lásky, zdraví, štěstí a...

Aktualita z | PF