Nikdo z nás neví, co přinese budoucnost a je možné, že mnoho věcí se v průběhu let buď změní, nebo se bude vyvíjet jinou rychlostí, než dnes předpokládáme.  S pravděpodobností hraničící s jistotou však lze říci, že minimálně část předpokladů (růst dopravy, růst počtu obyvatel) nastane. Již dnes bychom tedy měli přemýšlet, jaké varianty a možnosti stojí před námi a nedívat se na budoucnost optikou pouze nejbližšího volebního období.

Petr Borecký

Kam dále s Úvaly?

Tak se nám i v Úvalech rozběhla předvolební kampaň. Jednotlivé strany a spolky teď budou občany masivně informovat o tom, co vše se v Úvalech díky jejich zásluze podařilo a co vše se nepodařilo stávajícímu vedení radnice. Také se nejspíše dozvíte, co kdo bude v příštích 4 letech budovat, koho všeho podpoří a co udělá pro to, aby se nám v našem městě lépe žilo.

Podle nás však nastal čas položit si zásadní otázku:

Jak chceme, aby Úvaly vypadaly třeba za 12 let (tj. přes 3 volební období)?

Jaké problémy vlastně město čekají?

A co musíme začít dělat již teď, abychom nebyli v roce 2030 překvapeni, že řešíme problém, který nejsme schopni vyřešit?

Jak budou Úvaly vlastně vypadat? Bude z nich satelitní noclehárna Prahy nebo fungující město?

Jaké budou dopady tohoto vývoje? Z pohledu okamžitého nebo krátkodobého se nic zásadního dít nebude (princip pomalu vařené žáby), ale z dlouhodobého hlediska budou dopady dramatické.

Nejprve si musíme říci výchozí stav. Ten je následující:

  1. územní plán Úval je radnicemi z let 1998 – 2010 nastaven na cílových cca 12 000 obyvatel, tedy na velikost města odpovídajícího zhruba dnešním Říčanům. Současně územní plán vymezuje poměrně velké plochy na východě a jihovýchodě města (cca 30 hektarů) pro průmyslovou zónu v okolí silnic I/12 a budoucí přeložky I/12.

  2. do Úval se i nadále vzhledem k blízkosti Prahy, nižší ceně bydlení a dostupnosti Klánovického lesa bude stěhovat v průměru kolem 150 – 200 nových obyvatel ročně, zpravidla ve věkové skupině 30 – 40 let s malými dětmi

  3. v současnosti je cca 20% občanů Úval starších 65 let, po roce 2028 začne toto číslo výrazně růst a počet těchto občanů vzroste téměř na dvojnásobek současného stavu. V celém mikroregionu bude toto číslo ještě vyšší

  4. územní plány obcí v okolí Úval (Květnice, Škvorec, Přišimasy, Horoušany, Zlatá atd.) počítají s přistěhováním dalších cca 8 000 obyvatel.

  5. na území mikroregionu Úvalsko budou s velkou pravděpodobností realizovány stavby čtyřproudé přeložky I/12 a dvouproudé přeložky II/101 v úseku Úvaly – Říčany a Úvaly – Jirny

Dopad č. 1: doprava a růst počtu obyvatel

Dopady dopravy

Rostoucí počet obyvatel bude znamenat další zvyšování nároků na jejich dopravu. Ta se bude odehrávat v těch základních oblastech:

  • a) doprava do zaměstnání

  • b) doprava do školy a školky

  • c) doprava na nákupy a za zábavou

Body  a) a b) budou znamenat rostoucí zátěž především pro centrum města a okolí nádraží. Již dnes v okolí nádraží parkuje 280 aut denně, přičemž nádraží Úvaly obsluhuje nyní cca 5 000 cestujících denně.V souvislosti s výstavbou v Úvalech a dalších obcích okolo lze očekávat, že ročně poroste tento počet o dalších cca 150 – 200 cestujících denně.

Jaké budou důsledky?

  • nadále bude stoupat vytíženost vlaků, zejména ve špičce. Prostor pro jejich další posilování však je vzhledem k vytíženosti železničního koridoru jen malý.

  • nadále budou stoupat požadavky na parkování v centru a v okolí nádraží

Možná řešení

1) Regulace parkování a posílení veřejné a cyklo dopravy

Není cestou budování dalších a dalších parkovacích míst v centru města a v okolí nádraží. Vzhledem k počtu budoucích obyvatel a obyvatel okolních obcí je zřejmé, že čím více parkovacích míst v okolí nádraží a v centru se vybuduje, tím více lidí přijede vlastními auty. V konečném důsledku město Úvaly utratí miliony korun za vybudování parkovacích míst/ parkovišť a docílí toho, že centrum a okolí nádraží bude zahlcené auty a ve výsledku budeme tam, kde jsme byli na počátku.

Rozumnější cestou je výrazně podpořit veřejnou dopravu a cyklodopravu.

Navrhovaná opatření:

  • a) posílení veřejné autobusové dopravy tak, aby prakticky na každý vlak ve směru do Prahy a z Prahy navazoval autobus. S tím souvisí nezbytnost vybudování terminálu pro autobusy u úvalského nádraží.

  • b) další budování infrastruktury pro cyklisty (parkovací plochy pro kola, cyklotrasy a cyklopruhy)

     

  • c) zavedení regulace parkování v okruhu cca 300 metrů od nádraží (placené parkování v ulicích nebo zóny časově omezeného stání) a pokračování v regulaci parkování v ulici Husova a na náměstí Arnošta z Pardubic

2) Vytváření pracovních příležitostí přímo v Úvalech

Úvaly mají poměrně rozsáhlé plochy pro průmyslovou výstavbu (30 ha). Bylo by nešťastné řešení, které zvolily Jirny, a to sice zastavět území skladovými halami. Kromě daně z nemovitosti nemá tento typ průmyslové výstavby pro město a jeho obyvatele žádný přínos – generuje poměrně výraznou nákladní dopravu, zaměstnání zde nachází pouze nekvalifikovaní a nízkokvalifikovaní zaměstnanci).

Možné řešení?

Ve spolupráci se soukromým sektorem se snažit do Úval přitáhnout firmy působící v oblasti výzkumu a vývoje, datová centra, firmy realizující výrobu s přidanou hodnotou, případně subjekty působí v oblasti vzdělávání. Tento sektor je pak schopen zaměstnat lidi se středním a vysokoškolským vzděláním a zároveň nabídnout dobře placené pozice dělnickým profesím. Sekundárním vlivem rozvoje těchto firem je zkvalitňování nabídky obchodů a služeb v samotném městě. Platí princip, že dobře vydělávající lidé jsou ochotni utrácet za kvalitní služby a mají i vyšší nároky na samotnou kvalitu života ve městě.

3) Vytváření místních center obchodů, služeb a veřejného života

Většina nové výstavby v Úvalech bude soustředěna do jihovýchodní a potom severozápadní části města. Je tedy nezbytné již nyní tlačit developery k tomu, aby v těchto oblastech (Hostín, U Horoušánek) vznikala nová městská centra (náměstí, obchodní jednotky, restaurace). Tím dojde jednak k diverzifikaci zátěže dopravou ve městě a jednak ke zvýšení atraktivity bydlení v těchto částech Úval.

Součástí toho všeho bude logicky proměna samotného centra „starých“ Úval. Některé ze stávajících obchodů zmizí, místo nich však vzniknou obchody nové a třeba i se zbožím, které doposud nalézáme v centrech větších měst (butiky, výběrové lahůdky, kavárny atd.)

4) Vytváření zelených pásů izolující dopravní tepny od obytných oblastí a zklidňování dopravy

Narůstající intenzitě dopravy a budování nových komunikací (přeložka I/12 a II/101) se nevyhneme. Pro budoucí pohodu bydlení v horizontu příštích 15 – 20 let je proto potřeba začít již nejpozději od roku 2020 systematicky vykupovat pozemky vedoucí podél těchto přeložek a vysazovat zelené pásy. Součástí těchto zelených pásů by měly být i akumulační prostory pro zadržování vody v krajině – remízky, zasakovací pásy a tůňky.

V tomto se Úvaly neobejdou bez podpory a spolupráce Středočeského kraje a okolních obcí.

Dopad č. 2: stárnutí obyvatelstva a rostoucí počet dětí

Rostoucí počet seniorů nad 65 let a současně rostoucí počet dětí povede jednoznačně ke zvyšující se poptávce po:

  • 1. kapacitách v domech s pečovatelskou službou a domovech seniorů

  • 2. po kapacitách terénní pečovatelské služby

  • 3. kapacitách zdravotních služeb

  • 4. po kapacitách základních a mateřských škol

V současné době mají Úvaly všechny tyto oblasti relativně slušně pokryté. Tato situace se však v budoucnu změní.

Úplně nejdříve přijdou změny kolem roku 2022 v oblasti předškolní a školní. Proto je klíčové postavit další prostory pro mateřskou školu (cca 50 míst) a realizovat buď projekt svazkové školy nebo rozsáhlé dostavby stávající základní školy. S ohledem na nutnou diverzifikaci dopravy  a i s ohledem na potřebu zajištění kapacit pro regionální školství, je vysoce žádoucí postavit svazkovou školu v lokalitě Hostín.

Nejpozději kolem roku 2025 pak budeme muset zajistit další prostory pro Městský dům dětí a mládeže, který se stávajícími prostorami (V. Nováka a Riegrova 65) nebude schopen zajistit pokrytí poptávky pro zajištění poskytovaných programů pro děti a úvalskou mládež.

Po roce 2028 začne být akutní problematika péče o seniory, proto již nyní musí město vyčlenit vhodné pozemky pro budoucí výstavbu dalšího domova s pečovatelskou službou (lokalita Vinice, Radlická čtvrť nebo Hostín) a zcela nového zdravotního střediska.

V krátkodobém pohledu je pak žádoucí rozšířit již existující zdravotní středisko na Pražské

Dopad č. 3: životní prostředí, zásobování vodou a trávení volného času

Postupující suburbanizace Úval a jejich okolí a klimatické změny budou mít i dopady na volnou krajinu. Již v současné době se nachází v kritickém zdravotním stavu úvalské lesy.

Lze očekávat, že zejména smrkové, modřínové a borovicové porosty budou plošně hynout. Proto je již nyní nezbytné začít provádět selektivní kácení a výsadbu nových stromů – zejména pak listnatých. Zároveň je nezbytné nejpozději do roku 2026 zrekonstruovat soustavu rybníků Lhoták a Horní úvalský a budovat postupně propojovací stezky, které budou mít funkci jednak komunikační a dále pak ekologickou (zasakování vody, stromové a keřové patro).

Součástí těchto opatření pak musí být budování odpočinkových míst a sportovišť. Rostoucímu počtu obyvatel totiž nebudou stačit existující sportoviště ve městě, proto je potřebné  dokončit projekt budování menších sportovišť v každé čtvrti a současně s tím vybudovat velké centrální sportoviště á la pražská Gutovka (například v areálu lomu v Riegrově ulici). Tento projekt by měl být realizován v rozmezí let 2022 – 2026.

Město pak bude v každém případě potřebovat plnohodnotnou sportovní halu /součást projektu Svazkové školy/ a městskou knihovnu, která bude zároveň sloužit coby městské kulturní a společenské středisko. I tento projekt by měl být realizován v rozmezí let 2022 – 2026.